"Jsem rád, že se odborníci setkali právě v prostorách našeho krajského úřadu, aby upozornili na stále závažnější problematiku výskytu šelem jako je vlk a vydra. Je potřeba si uvědomit, že chybějící management těchto predátorů má přímý vliv na fungování krajiny a mnohdy negativně ovlivňuje životy lidí," uvedl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.

Více než 150 posluchačů se účastnilo na doposud největší konferenci k problematice výskytu šelem. Přednášeli zástupci Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu, Českomoravské myslivecké jednoty, Slovenské polovnické komory, Asociace soukromého zemědělství, Svazu chovatelů ovcí a koz, zástupci Českého rybářského svazu a Agentury ochrany přírody a krajiny.

"Je velmi důležité si uvědomit, že oblasti jako je Broumovsko, trpí odlivem obyvatel a dlouhodobě neřešená problematika šelem může negativně přispět k ještě většímu prohlubování tohoto problému," doplnil Karel Klíma, radní za oblast životního prostředí a zemědělství.

Na problém neřešené koncepce vlčí populace dlouhodobě upozorňuje rovněž zástupce Svazu chovatelů ovcí a koz a také starosta obce Vernéřovice Tomáš Havrlant.

Kompenzace nejsou řešení
"Není možné, aby zemědělci a pastevci stále neměli informace, jak to s vlkem bude dál. Problematika se netýká jen Broumovska, ale celé Evropy. Vůbec to není o zabezpečení stád ohradami a pořízení si pasteveckých psů, takto jednoduše se problém nevyřeší, jak mnozí navrhují. A stále dokola slyším stejné argumenty, že pastevci a farmáři dostanou od státu finanční kompenzace za zabité ovce a telata a tím je záležitost vyřízena. To je ale absurdní, zemědělci nechtějí chovat zvířata, aby byla zabíjena vlky. To je stejné, jako by za majitelem psa, kterého zadáví vlci, přišel stát a dal mu tabulkovou hodnotu psa. Peníze mu psa nevrátí. Stejně jako chovatel má citový vztah ke svému psovi i my chovatelé máme citový vztah k našim zvířatům,"uzavírá Havrlant.

Problémům, které způsobují zemědělcům a myslivcům vlci po celé republice, se dlouhodobě věnuje Lesnicko dřevařský vzdělávací institut. "Je důležité, aby o této problematice rozhodovali opravdu odborní hospodáři v krajině, za které považuji zemědělce, lesníky a myslivce. Není akceptovatelné, aby lidem s desetiletími praxe a zkušenostmi radili neodborně jednotlivci, kteří nevlastní ani metr půdy, nikdy nevycvičili jediného psa a nezatloukli ani metr ohrady. Tyto rady se ukázaly vždy nefunkční a to napříč celou Českou republikou,"sděluje Kamil Zahradník z Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu.

"Program péče o vlka se snažíme řešit. Podstatou je, aby měli hospodáři dostatečně a rychle náhradu škod, abychom jim nabídli dotace, ze kterých si postaví ohradníky, pořídí pastevecké psy. Je to v souladu s tím, jak k tomu přistupují jinde v Evropě, je potřeba konflikt farmářům kompenzovat," říká Jindřiška Jelínková z AOPK. Podle ní je právě na Broumovsku společným cílem farmářů i ochranářů zachovat pastvu, která je důležitou součástí péče o ekosystémy.

Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota uvádí, že problém vlka trápí především zemědělce, ale chápe také rozhořčení myslivců například z Machova, kterým vlk zdecimoval světově uznávaný chov mufloní zvěře. "Také jsme jako myslivecká jednota odmítli plán péče o vlka z důvodu jasně nenastavených podmínek výskytu a chovu vlka v České republice," poznamenává Jiří Janota za ČMMJ

Vydra v potocích
Nedílnou součástí konference byli také zástupci rybářských svazů, kteří upozorňovali, že vydra říční má negativní vliv na stav rybí populace v řekách a rybnících. "Vydra je stále přísně chráněný živočich, i když již její stavy neustále stoupají a podle čtvercového mapování se pravidelně vyskytuje již prakticky v celé České republice. Vydra do přírody rozhodně patří, ale musí být jasně stanovena koncepce chovu a výskytu tohoto rybožravého predátora. Pokud tomu tak nebude, vydra bude ohrožovat některé druhy ryb, které z našich řek mohou během krátké chvíle nadobro vymizet," upozorňuje Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.

Podle sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny v České republice žije v 18 teritoriích 80-90 vlků. Jen v Královéhradeckém kraji bylo za rok 2019 na náhradách za škody způsobených vlky zaplaceno rekordních 2,2 milionu korun.