Nejvíce prostředků na obnovu své silniční sítě získal kraj z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a dále ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

"Do obnovy silnic a mostů v majetku kraje investujeme meziročně stále větší množství finančních prostředků, čímž sice naplňujeme plán získat a prostavět každý rok alespoň jednu miliardu korun, ale na druhé straně se tím paradoxně dostáváme v důsledku nedostatku pracovníků a materiálů na straně dodavatelů na hranici množství realizovatelných staveb. Přesto se chceme dál soustředit na kvalitu odvedených stavebních prací a nenavyšovat kapacitu realizací na její úkor," uvedl první náměstek hejtmana Martin Červíček odpovědný za oblast dopravy a silničního hospodářství.

Nejnákladnější stavbou v hodnotě 70 milionů korun realizovanou v končícím roce byla druhá etapa rekonstrukce silnice II/298 Ledce - Opočno. K dalším významným stavbám patřily například první etapa rekonstrukce silnice II/298 v úseku od hranic Pardubického kraje po křižovatku se silnicí I/11 za 68 milionů nebo první etapa rekonstrukce silnice II/300 ve Dvoře Králové nad Labem směrem na obec Kocbeře s okružní křižovatkou se silnicí II/299, která výrazně zvýší bezpečnost na této silnici. Zde na krajskou investici za 64 milionů navazovala spolupráce dalších investorů chodníků a správců inženýrských sítí. Pokračovala víceletá stavba na obnovu horských silnic v Orlických horách (III/3109, III/31010 a III/3111), kde se letos prostavělo 60 milionů korun. Tyto realizované stavby výrazně zvýší turistickou atraktivitu v krásné lokalitě.

Zdařilá je také důležitá rekonstrukce silnic III. třídy, které svým významem nahrazují funkci I. třídy (I/14) v Novém Městě nad Metují - od okružní křižovatky s I/14 v obci Vrchoviny směrem do Krčína a pokračování na obec Spy. Povedla se termínová i stavební koordinace se stavbou investora SŽDC podjezdů pod železnicí v době výluky. Nový kryt, sanovaná konstrukce silnice, obousměrný provoz v podjezdech pod tratí a přechody pro chodce umožní bezpečnější provoz. Po dokončení komunikace podjezdu pod tratí na jaře příštího roku bude završena rekonstrukce silnic ucelené trasy v délce 5,3 kilometru.

Perfektní vozovka nahradila výmoly mezi Hořičkami a Chvalkovicemi nebo z Voděrad do Lična a Libele.

"Musíme přiznat, že se nám bohužel nepovedlo dokončit a zprůjezdnit první etapu rekonstrukce ve Smiřicích. Stavba byla zahájena s opožděním způsobeným koordinací se stavbou rekonstrukce železnice a vedením objízdné trasy," řekl dále náměstek Martin Červíček.

Stavba navazovala na rekonstrukci kanalizace, kde došlo k dalšímu zdržení. Ale největším problémem byl havarijní stav opěr mostu, který se projevil až po jejich odkrytí, a proto nebylo možné realizovat původní projekt. Je nutné vyprojektovat a povolit změnu stavby před dokončením. Všechny tyto skutečnosti způsobily zastavení prací.

Obdobná změna nastala i při rekonstrukci mostu před Třebešovem, kde se ale povedlo nové opěry a most dokončit v ještě této sezoně.

"U mostu přes řeku Orlici ve Svinarech jsme podlehli přehnanému optimismu v důsledku pracovního nasazení zhotovitele stavby, které bylo opravdu obrovské. Stavba, která je plánovaná na 55 týdnů, byla zahájena se zpožděním a tato doba chyběla zhotoviteli na konci roku," zhodnotil první náměstek hejtmana.

Technologické postupy, které jsou závislé na teplotě a určité vlhkosti konstrukcí, se tak posunuly do období natolik nepříznivého počasí, že by pokračování prací mohlo mít za následek snížení kvality a následné bezpečnosti díla. Jednalo se především o izolační práce, které jsou klíčové pro životnost mostu. Většina problémů s mosty u nás i ve světě je zapříčiněna zatékáním vody do konstrukce mostu a následné koroze ocelové výztuže. Proto jsme po vyhodnocení odborných argumentů k nastalé situaci ze strany zhotovitele i technického dozoru stavby dali přednost kvalitě a přesunuli tyto práce na jaro příštího roku. Na mostě se ale ještě do minulého týdne realizovaly práce, které nejsou závislé na povětrnostních podmínkách.

Kraj trápí každoroční nejistota v souvislosti s poskytováním finančních prostředků ze strany státu do silnic II. a III. tříd. Vzhledem k tomu, že nikdy není dopředu znám konkrétní objem finančních prostředků na daný rok, které od státu dostane, není možné v dostatečném časovém předstihu a efektivních návaznostech plánovat stavby. Například v letošním roce kraj přes předběžné přísliby skutečné potvrzení dotace dostal až na konci května. Toto zdržení opět posouvá zahájení realizace a často je i příčinou přesunu personálních i materiálových kapacit u stavebních firem na jiné realizace, u nichž je pro ně termín již znám. Ve stavebnictví se s nárůstem staveb také projevuje současný nedostatek techniků, což omezuje rychlost realizací staveb.

Navzdory všem objektivním problémům se daří plnit jednu z hlavních programových priorit současného krajského vedení, kterou je růst investic do silniční infrastruktury. "V letech 2017 a 2018 jsme do silnic a mostů investovali okolo dvou miliard korun. To je pro srovnání stejně jako za předchozí čtyři roky," uzavřel náměstek Martin Červíček.