Diskuse o možné budoucnosti kláštera a užší spolupráci zúčastněných se vedla na polické radnici.

"Rozhodně nechceme, aby klášter v Polici konkuroval broumovskému, který je nedaleko a již se etabloval jako vzdělávací a kulturní centrum regionu. Počítáme zde s obnovou jeho původní funkce jako správního centra benediktinských statků, ale zároveň ho chceme více otevřít veřejnosti a nabídnout další služby," říká Petr Bláha, ředitel Benediktinské hospodářské správy.

V úvahu by podle něj přicházelo vytvoření ubytovací kapacity se stravovacím zařízením a také rozvoj další spolupráce se známým hudebním tělesem Police Symphony Orchestra, které v klášteře sídlí.

Jakýkoliv záměr si ovšem vyžádá nemalé finanční náklady. Přitom možnosti vlastníka jsou vzhledem k dosud nesplacenému úvěru na rekonstrukci broumovského kláštera omezené.

"Chtěli bychom pomoci s vytvořením ucelené koncepce rozvoje areálu kláštera, která by stanovila cíl společný všem zúčastněným subjektům a zároveň respektovala specifické potřeby a možnosti každého z nich. Potom by byla šance uspět s žádostí o některou z evropských či národních dotací. Cestou by mohlo být vytvoření regionálního kreativního centra se zaměřením na hudbu, propojení s historií a expozičními prostory muzea," míní náměstkyně hejtmana Martina Berdychová odpovědná za oblast kultury a dodává, že Královéhradecký kraj s finanční spoluúčastí na samotné revitalizaci nepočítá.

Snahu o oživení kláštera vítá město Police nad Metují, ačkoliv i jeho možnosti jsou omezené. "Není v silách města spolufinancovat takový projekt, ale rozhodně nabízíme pomocnou ruku, zejména technickou pomoc. Klášter je jednou z dominant našeho města, které si rozhodně zaslouží, aby se tu návštěvníci po cestě do Broumova zastavili," uvádí starosta Jiří Beran.

"Řád Benediktinů je se svou tisíciletou historií nejstarším podnikatelem v české kotlině a jeho představitelé uvažují v horizontu sto a více let. Rozhodně zde nechceme něco, co bude funkční jen po dobu udržitelnosti projektu a bez dotací nebude životaschopné," ujišťuje Petr Bláha.

K hlavním problémům stavby patří silně narušená statika, kdy se vyvaluje jedna z vnějších zdí, a také nefunkční odvodnění. Přímo pod klášterem je pramen o vydatnosti 20 až 100 litrů za vteřinu, který se nedá zastavit. Autor barokní podoby kláštera Kryštof Dientzenhofer s tímto faktem pracoval a vybudoval systém odvodnění. Ten ale vinou pozdějších neodborných zásahů nefunguje a hladina spodní vody hodně stoupla. Objekt také není připojen na kanalizaci.

Klášter založili na začátku 13. století Benediktini, kteří odtud následně osídlili také broumovskou kotlinu. Představitelé řádu jej využívali při cestách z Prahy do Broumova k přenocování, kdy první noc trávili na zámku ve Sloupně u Nového Bydžova a druhou právě v Polici. Do Broumova dorazili třetí den před obědem. Polický klášter byl také sídlem správy benediktinských statků v této části Čech. Během josefinských reforem byl klášter zrušen a dále veden v majetku Benediktinů jako zámek.

V současnosti zde kromě kanceláří benediktinské správy a Police Symfony Orchestra sídlí ještě pobočka krajského Muzea Náchodska (Muzeum města Police nad Metují) a Institut regionální paměti badatele Petra Bergmana. Část areálu využívá také místní farnost.