Z počtu registrovaných dárců se navíc zvlášť evidují ti, kterým byla krev skutečně odebrána. V Královéhradeckém kraji je takto aktivních 92 % registrovaných dárců a v Pardubickém jen 60 %. "Doporučení Rady Evropy ohledně počtu dárců krve považuji za moudré. Počítá s nějakou minimální rezervou pro plynulý chod zdravotnických zařízení. Na bezprostředních zásobách krve v nemocnici by neměla být patrná každá chřipková epidemie nebo doba dovolených," říká hematolog a lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové a senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

V ideálním případě by měla mít Česká republika při dodržení nižší doporučené hranice čtyř procent populace 422 tisíc dárců krve, má jich však jen 346 tisíc a z toho jen 291 tisíc těch skutečně odebraných. V Královéhradeckém kraji je evidovaných necelých 19 tisíc dárců a vzhledem k počtu obyvatel by jich bylo potřeba 22 tisíc. V Plzeňském kraji registruje 18 tisíc dárců a jejich optimální počet by byl o necelé 3 tisíce vyšší. "Ti dárci chybí hypoteticky nikoliv absolutně. To znamená, že je z dobrých důvodů doporučeno jich mít více, ale v reálu nemusela zatím nastat žádná krizová ohrožující situace, kdy by se to projevilo. Ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové jsme zatím nemuseli čelit potížím s nedostatkem krve, kdy bychom nebyli schopni zajistit pro pacienta potřebnou léčbu. Naši dárci pravidelně chodí. Krev se nakonec vždycky sehnala. Ale zaznamenal jsem, že se nedávno třeba plzeňská nemocnice obracela na média pro akutní nedostatek krve. Čtyři procenta populace v řadách dárců by se určitě hodila," říká profesor Jaroslav Malý. S problémem občasného nedostatku krve se musejí vypořádat spíše větší města, kde transfuzním stanicím konkurují soukromá plazmaferická centra, která mimo jiné nemusí dodávat léčiva vyráběná z krve na český trh, ale do zahraničí, a nabízejí navíc dárcům finanční odměnu 600 korun za odběr. "Mezi dárci jsou často vysokoškoláci a tyto peníze mohou být významným přilepšením jejich studentského rozpočtu. Odběr plazmy a krevních destiček lze mimochodem provádět mnohem častěji. Zatímco odběry krve se obvykle realizují 4krát do roka a minimální pauza mezi nimi jsou dva měsíce, odběry plazmy se mohou teoreticky dělat každých 14 dní," dodává profesor Malý.