"Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě je v Královehradeckém kraji nejnižší z celé republiky, pohybuje se kolem 16 procent. Přitom dvě třetiny osob považují KE za závažné onemocnění. Vzhledem k neexistenci léčby tohoto onemocnění a rizika dlouhodobých následků, je očkování opravdu jediná dostupná a účinná primární prevence vzniku onemocnění," uvádí profesor MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Česká republika je endemickou oblastí s vysokým výskytem klíšťat, pro takové oblasti doporučují odborné autority, včetně Světové zdravotnické organizace, očkování všech osob od jednoho roku věku. "Chránit by se měl prakticky každý, kdo projde po trávě. Je jedno, jestli v parku ve městě nebo vyšlápne na Sněžku. Nemoc zanechává vážné následky hlavně u lidí vyšších věkových skupin. Střední produktivní věk je ohrožen dlouhou pracovní neschopností, přitom právě tito pacienti jsou živitelé rodin. Náklad na jedno očkování je v řádu jednoho lepšího trička, které pak stejně vyhodíte. Je to ruská ruleta a šance, že potkáte nakažené klíště a onemocníte KE, je v České republice jednou z nejvyšších na světě," podotýká královehradecká praktická lékařka MUDr. Zuzana Poláková.

I v letošním roce jsou v Královéhradeckém kraji evidovány případy klíšťové encefalitidy. "Pacient měl běžné chřipkové příznaky-slabost, bolesti kloubů, svalů, jelikož pacient od dětství trpěl na migrény, o bolesti hlavy se nezmínil. Zákus klíštěte negoval. Pak zkolaboval a podezření na neuroinfekci se potvrdilo odběrem na KE," dodává Poláková.

Pokud se člověk infikuje od klíštěte virem encefalitidy, může mít další průběh několik scénářů. "Někteří vůbec žádné obtíže nepocítí, u dalších se onemocnění projeví asi po 14 dnech od nakažení podobně jako chřipka, ale nejhorší je, když přejde do druhé fáze, kdy virus napadne nervové buňky v mozku a míše. Může pak dojít k omezenému či rozsáhlejšímu ochrnutí svalů končetin i jiných částí těla, zhoršení paměti, únavnosti nebo i změnám psychiky," říká primář Neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti MUDr. Ondřej Škoda. "Nemoc se ve druhé fázi projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu," dodává MUDr. Ondřej Škoda.

Ve většině případů se toto postižení zase postupně zlepšuje, přibližně u 30 až 60 procent případů mohou být následky onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé.

Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK, kterého se účastnilo 506 respondentů z celé České republiky, 67 procent z dotazovaných ví, že jedinou spolehlivou ochranou před KE je očkování. Přesto se počet očkovaných už několik let drží na pouhých 24 procentech. Rakouští sousedé jsou očkováni z 83 procent. Průzkum také ukázal, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisátého parazita je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí. Klíště se ale podle odborníků začne "dusit" a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Dotazovaní často klíště při odstranění točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Ústrojí, kterým se klíště drží, nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.